NGP: Bronzino, El Greco, Rubens – Staří mistři
6. listopadu proběhlo otevření nové sbírkové expozice: Staří muži ve Schwarzenberském paláci, jejichž ředitelem je Marius Winzeler. Najdete v ní výběr těch nejlepších obrazů ze Sbírky starého umění Národní galerie Praha- v koncepci, která propojuje české a evropské umění. Můžete tedy vidět pohromadě Škrétu, Brandla, El Greca či Bronzina.
„Hlavním záměrem nové expozice je prezentace mistrovských děl Sbírky starého umění vycházející z propojení dosud rozdělených fondů českého a tzv. evropského umění. Tímto pojetím navazujeme i na staré tradice ve vystavování sbírek NGP, jak lze dokumentovat na expozicích v Rudolfinu a Městské knihovně, kde návštěvník mohl přímo srovnávat české a tzv. evropské umění,“ uvádí autor a kurátor nové expozice Marius Winzeler, ředitel Sbírky starého umění NGP.
Expozice poukazuje na to, že české umění bylo nedílnou součástí evropské kultury.
Nová expozice
Expozice začíná ve druhém patře paláce díly renesance a manýrismu. V renesančním sále najdete díla Albrechta Dürera, El Greca, Agnola Bronzina nebo Bartholomaea Sprangera. Inspirací pro renesanci byly i antické sochy či bronzy, které najdete v dalších částech. Dále je možno obdivovat dokonalý smysl pro detail v dílech Hanse Holbeina st. a Lucase Cranacha st., řemeslné mistrovství i vizuálně poutavé krajinomalby Roelanta Saveryho a rodiny Brueghelů.
V prvním podlaží naleznete baroko a rokoko. V obrazárně naleznete oltářní obrazy, biblické a mytologické scény od Rubense, van Dycka či Škréty. Další malíři, kteří zde mají své místo jsou Braun, Brandl, Kopecký či Tiepolo. Malířskou produkci 17. století dále zastupují temnosvitné malby od Jusepe de Ribery, zátiší, krajinomalba a intimní díla se sakrálními tématy. Rostoucí zájem o žánrovou malbu a nástup rokoka lze sledovat na pracích Gerrita Dou, Norberta Grunda nebo Ignáce Františka Platzera.
Architektonická koncepce
„Koncepce a architektura expozice vznikla v úzké spolupráci s renomovaným AP Atelierem Josefa Pleskota se záměrem vytvořit v renesančních a barokních sálech unikátní vizuální celek. Naším cílem nebylo pouze ilustrovat akademické dějiny umění, ale na základě badatelských nároků a respektu ke sbírkovým tradicím vytvořit inspirativní a překvapující výstavní prostory pro diváky,“ doplňuje Marius Winzeler.
Josef Pleskot v této souvislosti zdůrazňuje: „Cílem bylo vytvořit vlídnou atmosféru pro vnímání uměleckých děl. Pokusili jsme se najít takové architektonické ztvárnění, které kurátorovi umožnilo vytvořit živou a současně působivou expozici. Řešení výstavní architektury vykrystalizovalo do podoby jakýchsi nábytkových elementů – mohutných skříní, které jsou umístěny volně v prostoru, nesou umělecká díla a nechávají vyznít architekturu paláce. Roli architektury paláce pokládáme za zásadní – jejím zapojením jsme sledovali maximalizaci emocionálního zážitku při vnímání vystavených děl.“
Do paláce se nově dostanete přes nádvoří z Hradčanského náměstí. Součástí přízemí je kromě nového návštěvnického zázemí také Studiolo – prostor pro setkávání a pořádání vzdělávacích a veřejných programů. V přízemní expozici najdete i grafický kabinet.
Nový grafický kabinet
Sbírka grafiky a kresby, které patří mezi do první desítky největších a nejvýznamnějších svého druhu v Evropě. Grafické kabinety slouží k prezentaci kreseb moderního a současného umění. Nový prostor představuje jako první komorní výstavu: Linie, světlo, stín: Výběr z mistrovských děl evropské grafiky a kresby 16. a 17. století. Naleznete zde například grafické listy německého umělce Albrechta Dürera a kresby či rytiny jeho následovníků. Ze souboru italských kreseb 16. století je představen například proslulý autoportrét Giuseppe Arcimbolda. Tato kresba bude vystavena z důvodu ochrany díla pouze prvních šest týdnů.
Zdroje: 1
