Snímek Proxima ukazuje úžasný počin herečky Evy Green
Do kin dnešním dnem přichází filmový snímek francouzské režisérky Alice Winocour, kterým se inspirovala svým vlastním životem. Přečtěte si osobní doporučení redaktorky, proč zrovna na takový filmový snímek vyrazit do kina.
Astronautka Sarah se připravuje na roční pobyt na oběžné dráze. Jako jediná žena ve vesmírné misi „Proxima“ podstupuje psychicky a fyzicky náročný trénink, zatímco pečuje o svou milovanou sedmiletou dcerku Stellu. Perfekcionistka Sarah se snaží v práci podávat stoprocentní a soustředěný výkon, s blížícím se odloučením je to však čím dál složitější. Strhující příběh matky a dcery má navzdory netradičnímu prostředí univerzální téma: hledání rovnováhy mezi osobními sny a rodičovskou láskou.
Co autorku přimělo k tomu natočit film právě s tématikou vesmíru?
„Už jako malou holku mě fascinoval vesmír. Četla jsem si o něm všechno možné a celé to prostředí mě velmi přitahovalo. Začala jsem se potkávat s kouči, kteří trénují astronauty, navštívila jsem výcviková střediska a uvědomila jsem si, kolik práce a let zabere naučit se odpoutat od Země. To ve filmech většinou vidět není. U všech mých filmů mě přitahuje nějaký zvláštní svět a na cestě k němu si uvědomuji, že mě vždy pohání nějaký velmi osobní pocit. Abych tuto osobní stránku odkryla, musím se vydávat do velmi vzdálených světů. V tomto filmu je tou osobní stránkou vztah matky s dcerou, sama mám osmiletou holčičku. Chtěla jsem prozkoumat proces odloučení matky a dcery, který rezonuje s odloučením astronautky od Země.“
Autorka ve filmu ukazuje i na ostatní kosmonautky, které zvládly několik misí a zároveň byly i dobrými matkami. Na konci filmu, u titulků si je můžete prohlédnout a zapamatovat. Největším problémem je, že se o ženách ve vesmíru nemluví. Přesně to chtěla režisérka změnit.
Nejen, že ve filmu je mezinárodní posádka, ale i štáb byl namíchán z několika národností. Najdete v něm Američany, Francouze, Němce, Rusi nebo Kazachy. Režisérka uvádí, že toto mezinárodní přátelství a spolupráce dala filmu nejvíc. A to v podobě porozumění a lidskosti. Co se týče několika národností ve filmu, můžete si všimnout i změny jazyků. Postavy mluví jednu chvíli německy, poté francouzky, za chvíli anglicky a nezapomínají ani na ruštinu. Tato kombinace ve filmu moc dobře funguje.
Osobní doporučení snímku od redaktorky Pavlíny Lindové
Nepřestává mě dojímat, jak skvělý herecký výkon předvedla Eva Green v roli Sary, nehledě na úžasné fyzické výkony. Eva dokázala přenést na diváka lásku, kterou dávala své dceři. Naprosto chápete její emoce, pocity – fandíte každému jejímu kroku. Herečka na vás přenáší neskutečnou energii. Po skončení filmu máte chuť se přihlásit na výcvik do vesmíru a absolvovat všechna cvičení, jako ona – se stejnou bojovností a elánem. Nesmím opomenout ani herecký výkon Zélie Boulant v roli Stelly. Její pocity jsem chápala, soucítila jsem s ní.
Všem těmto faktorům napomohl scénář, který byl výborný. Děj měl několik dějových linek, každá hrála perfektně sama o sobě, ale dohromady tvořily skvělý celek. Dějová linka Stelly, která měla problém ve škole a navíc ji opustila její matka zasáhla snad každého v sále. Samotný příběh matky o její cestě do vesmíru byl tak výstižný, že se mi až zatajoval dech.
Nechtěla jsem, aby film skončil, přála jsem si ještě pár minut navíc,abych mohla sledovat ty neuvěřitelné záběry a lokace. Za sebe vám můžu film jen a jen doporučit. Pokud hledáte něco, u čeho si popláčete, zasmějete se a zároveň budete zvědavý, mohu jen a jen doporučit.
Zdroj fotografií: Aerofilms
