8 podzimních knižních tipů

Pošmourno za oknem, horký čaj, teplo domova a kniha. Podzim je ideální čas ke čtení. Pokud nevíte, po které knize sáhnout, připravili jsme si pro vás několik tipů, které vám možná přijdou vhod i při přemýšlení nad vánočními dárky.

Milénium! (Johana Fundová)

Zaujala vás kniha Devadesátky!? Zbystřete – Johana Fundová vydala další knihu, ve které tentokrát vstupujeme do nového tisíciletí. V televizi běží první řada soutěže Česko hledá Superstar, kterou brzy následuje reality show VyVolení. Vypadl zrovna váš favorit? Není nic jednoduššího než si postěžovat kámošům prostřednictvím ICQ nebo tlačítkové Nokie. Tak natáhněte zvonáče, popadněte empétrojku a ponořte se do událostí, které ve velké míře předznamenaly podobu současného světa. Do publikace kromě spousty fenoménů a zajímavých fotografií sesbírala i desítky osobních vzpomínek celebrit a publicistů. Na první roky nového tisíciletí tak v knize vzpomíná třeba režisér Jan Hřebejk, zpěvačka Šárka Vaňková, moderátor Ladislav Špaček, bývalý ředitel pražské zoo Petr Fejk, akrobatický lyžař Aleš Valenta nebo šéfredaktorka časopisu Bravo Sandra Bursáková.

Výživná kniha o jídle (Karolína Fourová)

Tak, jako jsme v jednom z předchozích článků každému doporučovali první knihu Karolíny Fourové, odbornice na výživu a kvalitu potravin a úspěšné blogerky, určitě se chceme zmínit o jejím volném pokračování s názvem Výživná kniha o jídle. Kniha vás bezpečně provede nekonečnou galaxií surovin a odpoví na všechny otázky, které vás ve spojitosti s jídlem kdy napadly. Pomůže vám nahlížet na potraviny z hlediska výživy i kvality a naučí vás to nejdůležitější – správně je skladovat a pracovat s nimi v kuchyni. A aby vás alchymie se šlehacími metlami a vařečkou bavila hned od začátku, najdete v ní stejně jako v Jediné knize o jídle, kterou potřebujete jednoduché a ozkoušené recepty z autorčiny kuchyně.

Musím tě zradit (Ruta Sepetys)

Knižní tip (nejen) pro fanoušky bestselleru V šedých tónech. Litevská autorka tentokrát v knize, jejíž děj se odehrává v Rumunsku v roce 1989, skvěle vystihuje tíživou atmosféru doby, kdy neexistovala svoboda. Sedmnáctiletý Cristian Florescu sní o tom, že se stane spisovatelem, ale za diktátorského režimu Rumuni nemají svobodu ani snít. Na Cristiana se zaměří tajná policie a nutí ho, aby donášel na své blízké. Mladík se rozhodne riskovat vše, aby odkryl pravdu o režimu a ukázal světu, co se v jeho zemi děje. Když přijde čas, dychtivě se připojí k revoluci a je odhodlaný bojovat za změnu. Kniha je nasáklá strachem, tíživou tísní a nedůvěrou mezi lidmi. Ačkoliv se jedná o těžké čtení, co se tématu týče, plyne svižně a věříme, že se od ní jen tak neodtrhnete.

Atlasova šestka (Olivie Blake)

Pokud sledujete knižní instagramové účty, pravděpodobně jste zaznamenali krásnou obálku a ořizku této knihy. Atlasova šestka se řadí k žánru dark academia fantasy, dalo by se říct, že se jedná o na čtení náročnější young adultovku, protože se příběhem, v němž nejsou některá fakta a zákonitosti moc přehledně vysvětlené, prolíná celkem dost filozofickým myšlenek. Sledujeme zde šest nadaných čarodějů a čarodějek, kteří dostali šanci se v budoucnu začlenit do Alexandrijské společnosti, sdružení správců dávno ztraceného vědění největších civilizací a předního tajného spolku magických akademiků na světě, a získat život plný bohatství, moci a věhlasu. Aspiranti na zasvěcení, mezi nimiž je např. naturalistka se znalostí jazyka samotného života, telepatka či chlapec, který prohlédne každou iluzi a odhalí dřeň reality, ale budou muset během roku bojovat o přežití, jelikož ne všem je nakonec dovoleno uspět.

Průvodce literární hysterií 19. století (Karolína Zoe Meixnerová)

Ve škole nás naučili, že Babičku napsala Božena Němcová. Aktivnější učitelé pro zajímavost dodali, že to byla pěkná rajda, tedy Božena, nikoliv Babička. Ale to není zdaleka všechno. Literární hysterie instagramerky Karolíny Meixnerové zbavuje známé postavy české literatury nálepek a popisuje jejich životy tak, jak skutečně proběhly. Plus minus. Literatura je sexy, pojďte si ji zamilovat!

Pozůstalí (Alžběta Bublanová)

Jak se vyrovnat se ztrátou blízké osoby a se samotnou smrtelností? Jitka po manželově sebevraždě zůstane sama s osmiletým synem, který se jí vzdaluje, manželovou rodinou, která jí Pavlovu smrt vyčítá, a především s trýznivými otázkami, na něž nedokáže najít odpovědi. Proč to udělal? Můžu za to já? Co teď s námi bude? A jak mám začít znova žít? Jitce je předhazováno, že nemá právo na to truchlit ve stejné míře jako Pavlova rodina, jeho krev. Na příběhu sledujeme, jak se se smrtí každý vyrovnává trochu jinak, jakým způsobem se pod vlivem ztráty rodiče mění dítě. Namísto toho, aby se pozůstalí podpořili, obviňují se nebo utápí v sebelítosti. Novela Pozůstalí je příběhem osamělých duší, jež se pokoušejí znovu najít svoje místo v troskách vlastních životů a končí ve slepých uličkách častěji, než by si přály.

Kočičí oko (Margaret Atwood)

Kočičí oko je kouzelná skleněnka, která mění svět. Z dívky, která se skrze ni dívala, vyrostla uznávaná malířka, jejíž život i dílo silně poznamenaly zážitky z dětství a dospívání. Když se Elaine po letech vrací do rodného Toronta, je to pro ni zároveň cesta do hloubi vlastní paměti. Nejostřeji vystupují vzpomínky na Cordelii, nemilosrdnou a jindy nečekaně labilní vůdkyní skupiny dívek, která Elaine kdysi šikanovala. Román autorky mnohým známého Příběhu služebnice je zasazený do Kanady druhé poloviny 20. století a sahá od konce druhé světové války až do osmdesátých let. Kromě toho, že je brilantní sondou do dívčí psychiky a nevyzpytatelných a mnohdy krutých pravidel, jež ovládají přátelství mezi dívkami, nabízí také neotřelý pohled na řadu kulturních fenoménů té doby, včetně feminismu a různých proudů moderního umění. Anglický originál poprvé vyšel v roce 1988, takže nás těší, že se kniha od letoška konečně dostane i k většímu množství českých čtenářů.

Ještě to promysli (Adam Grant)

Inteligence je obvykle vnímána jako schopnost myslet a učit se, ale v rychle se měnícím světě je důležitější jiný soubor kognitivních dovedností: schopnost přehodnocovat a odnaučovat se. Dávat přednost nepohodlí pochybností před zažitým přesvědčením. Nenaslouchat pouze názorům, které nám dělají dobře, ale dát prostor myšlenkám, které nás nutí k zamyšlení. Nevnímat něčí nesouhlas jako útok na své ego. Samotná inteligence však problém neřeší: čím jsme bystřejší, tím slepější můžeme být vůči svým vlastním omezením. Organizační psycholog Adam Grant vás v této knize naučí, jak mít otevřenou mysl. Na základě provokativních myšlenek a pečlivých důkazů zkoumá, jak se radovat z toho, že se mýlíme. Jen tak se však můžeme stát celoživotním nadšeným studentem světa. Vždyť je osvobozující, že nemusíme věřit všemu, co si myslíme, ani přijímat vše, co zrovna cítíme. Vzdejme se názorů, které nám už neslouží, a dejme přednost mentální flexibilitě před hloupou důsledností.

Zdroj: Pixabay, Knižní klub