Bosky, barefoot nebo ortopedie?
Další sílící trend velí sundat boty, chodit naboso, anebo maximálně v ultratenkých botách. Ale je vůbec zdravé chodit naboso? A nebo máme sáhnout po barefoot botách?
Ne všechny trendy jsou vždy to správné pro naše tělo. Počínaje korzety, přes židle až po plastické operace. Ale i tak se jejich šílená a rychle rostoucí vlna popularity těžko zastavuje. Zde je pár důvodů, proč dát své ano chození „naboso“, ale i chození v botách. Výsledek vás možná zaskočí.
Obuv nás již dlouhou řadu let chrání před všelijakými zraněními, odřeninami či škrábnutími.
V chadném počasí má obuv funkci tepelné ochrany a za mrazů chrání před omrzlinami. Další problémy, které může způsobit chůze bosky, jsou dočasné bolesti ve svalech či šlachách. A například u osob s diabetem může být bosá chůze vzhledem k náchylnosti poranění velmi riskantní.
- Studie z roku 2006 zjistila, že dospělí s osteoartritidou mohou mít z chůze bosky prospěch.
- Studie z roku 2007 s názvem, „Shod Versus Unshod: The Emergence of Forefoot Pathology in Modern Humans?“, publikovaná v pediatrickém časopise The Foot, zkoumala 180 moderních lidí a srovnala jejich chodidlo s 2000. starších chodidel. Závěr zněl, že před tím, než se objevily boty, lidé měli zdravější nohy.
Avšak nejstarší dochovaná obuv je stará 10 tisíc let. Američtí vědci z Washingtonovy univerzity v St.Louis se ale domnívají, že člověk nechodil bos už před 40 tisíci lety. Žádné obutí z té doby se nezachovalo, ale důkazem jsou podle vědců kosterní ostatky tehdejších lidí. Nošení obuvi, ať už jakéhokoliv tvaru se projeví na kostech chodidla, které reagují na mechanický tlak.
Profesor Erik Trinkaus na teorii o první obuvi přišel náhodou, když si totiž všiml, že palce na lidské noze se před desítkami tisíc let začaly nápadně rychle zmenšovat. První lidé měli velké silné kosti palců na nohou, to proto aby mohli nést těžké věci, lézt po stromě a také proto, že víc chodili. Větší byly i ostatní kosti na nohách a to platilo jak pro neandrtálce, tak pro prvního moderního člověka. Při procesu rychlé změny prstů na nohách však zůstávaly silné kosti, což znamená, že byl odstraněn tlak na chodidla, nikoliv však na nohu a jediné možné vysvětlení byla obuv. Obuv tak před čtyřmi desítkami tisíc let změnila způsob lidské chůze a rozložení jeho váhy při chůzi.
Své o tom ví i ortopedi. Poněvadž mezi nejrozšířenější získané ortopedické vady patří podélně plochá noha. Touto diagnózou trpí 75% populace. A to je jen jedna ze získaných vad, krom těchto rozeznáváme i ortopedické vady vrozené. Léčba takovýchto vad krom jiného spočívá v nošení ortopedických vložek, které klenbu podepírají na správných místech. Takže je rovnou vyřadíme z potencionálního seznamu nositelů takzvaných barefoot bot.
Dále také nemůžeme počítat s dětmi. Neboť děty by měly nosit boty s tvarovanou stélkou a s oporou okolo kotníků, a to až do doby, než je ukončen vývoj jejich nožní klenby. Jinak budou mít doživotní problémy. Tedy do věku kolem sedmi let. Tak přesně to tvrdí lékaři.
Naopak ale stojí i za faktem, že je dobré aby člověk chodil bos. Ale jen na měkkých površích jako je například tráva, mech či písek. Ale vzhledem k tomu, že žijeme mezi zdmi panelových domů, denně chodíme prakticky jen po betoně, a to jen ve chvílích, kdy se zvedneme ze židlí, nebude barefoot úplně tou nejvhodnější variantou pro naše nohy.
