Člověk musí být někdy „Mimo obraz, aby byl v obraze“ – to je nová výstava Jacoba Erftemeijera
Jacob Erftemeijer je pro většinu lidí znám jako herec Švandova divadla, kde ho diváci mohou vidět například ve hře Protest/Rest, Adamova jablka či AI: Když robot píše hru. Poměrně široké spektrum má i v rámci filmové a televizní tvorby. Jmenujme namátkou seriál Specialisté, Jan Palach, Případ Roubal nebo Balada o pilotovi. Ale to není všechno. Jacob se totiž ve volném čase věnuje hudbě a malování. A právě na vernisáž jeho nové výstavy s názvem Mimo obraz jsme se s redakcí vydali, a to přímo do jednoho z nejpovolanějších míst – do kavárny Lucerna.
Na všech stěnách této kavárny najdete do začátku června právě Jacobovi obrazy, které jsou osobité, originální, k zamyšlení. Některé se při samotné tvorbě zničí, některé se nedodělají, zkrátka nejdou do puntíku naplánovat, stejně jako život. Mě osobně na jeho obrazech baví to, že některé postavy nemají konkrétní tváře, takže si pod nimi můžete představit kohokoliv, třeba i sami sebe. Líbí se mi, že se nebojí používat kombinaci různých technik a v neposlední řadě mě fascinuje Jacobův styl ,,stékáníʺ, kdy nechává barvy stékat samovolně po plátně a dává jim tak určitou svobodu. Tak to vnímám já.
Přemýšlela jsem, jak popsat, co v Lucerně uvidíte a nejvíc výstižná budou slova, která tuto výstavu doprovází.
Slova. Barva. Sprej.
//
v bludném kruhu nezávislostí
kdo jsme?
každý večer někdo trochu jiný
a pravděpodobně pravdiví,
rychle nahoru a někdy taky dolů,
slova, slova, slova,
text jsou jen slova
lidi, který potkáváme stále zas a znova,
lidi, co už nepotkáme nikdy,
sprej a noc,
o mne se neboj
někdy (se) točíš a jsi v obraze
a pak
někdy
musíš být i
•mimo obraz•
A jak řekla herečka Agáta Červinková, která pomáhala výstavu zorganizovat: ,,Někdy je potřeba být mimo obraz, abyste byli v obraze.ʺ Nebojte se toho.
Jaká je výstava přímo podle jejího autora Jacoba? Na to jsme se ho přímo zeptali.
∙ Jacobe, jak jste se k malování vlastně dostal?
Výtvarno bylo nějakým způsobem vždycky přítomné v naší rodině. Díky tomu, jsem si už od mala často kreslil do všech notýsků, sešitů a podobně… S pubertou přišla potřeba vyjadřovat se i ve veřejném prostoru, což jsem tehdy našel v graffiti. Po několika eskapádách jsem se pak rozhodl s (ilegálním) graffiti přestat. Potřeba vyjadřovat se, ale zůstala, tak jsem po čase vyměnil zdi za plátna a začal se malbě věnovat aktivněji.
∙ Kde berete k malování inspiraci?
Inspiraci nacházím kolem sebe. Ať už v běžném životě nebo v dílech různých tvůrců. Často chodím do galerie a snažím se je vnímat trochu jako svoje studium. Jako školu, které člověk chodí dobrovolně a volí si svoje zaměření.
∙ Jakou používáte techniku?
Většinou jde o akrylové barvy. Často je kombinuju právě se spreji nebo různými fixami, ale i výstřižky z novin a podobně. Nemám žádný vyhraněný styl nebo metodu. Dále objevuji možnosti a věřím, že jen tak nepřestanu.
∙ V jednom rozhovoru jsme četla, že jste byl na výstavě, kde vás nechají třeba půl hodiny zavřeného o samotě v místnosti s jedním obrazem a člověk má tak možnost vnímat všechny možné aspekty obrazu. Nemáte něco podobného v plánu i u nás?
Šlo tehdy o obraz Marka Rotha v Rotterdamu. Je to jeden z mých nejsilnějších zážitků s výtvarným uměním. Myslím, že by se takhle mohlo vystavovat častěji, je to opravdu jiná zkušenost a je možné si vytvořit osobnější vztah s daným dílem. Když se ukáže příležitost vystavovat podobným způsobem, určitě dám ruku k dílu.
∙ Dají se obrazy koupit? Případně, na koho se mohou v tomto směru obrátit?
Dají, i když některé jsou samozřejmě neprodejné. Zájemci mne mohou kontaktovat buď přes moje webové stránky (jacob26.com) nebo přes můj instagram (jacobjacob26@).
∙ Kde ještě mohou diváci vaše obrazy vidět?
Momentálně probíhá moje výstava v Kavárně kina Lucerna. Měla by trvat do 9.6. Předtím proběhne dražební dernisáž. Kromě toho právě dokončujeme velkoformátovou malbu na (venkovní) zeď v areálu Pragovka Art District na Kolbenově. Mural vzniká v tandemu s výtvarnicí Adélou Kostkanovou a měl by být k vidění každý den až do příštího Kolben open, tedy do příštího května. Jinak mne zájemci můžou sledovat na sociálních sítích, kde se dozví o chystaných výstavách.
Takže nebuďte Mimo obraz, ale v obraze. Dorazte do kavárny Lucerna. Máte na to celý květen a kousek června a věřte, stojí to za to ;-).
