Le Festival de Cannes
Dámy a pánové, 69. ročník jednoho z nejstarších a zároveň nejprestižnějších filmových festivalů současnosti je u konce.
Já vám v tomto článku nabízím průlom těch nejkreativnějších a zároveň nejslušivějších modelů, které se na této slavností události letos objevily a co víc, třeba se i něco nového dozvíte o historii tohoto festivalu, který původně vznikl jako sok filmového festivalu v Benátkách.
Ve dnech od 11. do 22. května se na francouzské riviéře setkaly ty největší filmové hvězdy současnosti i režiséři těch nejočekávanějších filmů. Jak už to ale na takových společenských událostech bývá, a jak se na francouzské území sluší, pohledy všech se upínají nikoliv jen na promítané filmy, ale také na módu jednotlivých hvězd.
Tato povrchní lidská slabost, jenž provází celou lidskou populaci od nepaměti, je především a právě s historií filmového festivalu v Cannes úzce spjatá. Nejen totiž filmy a filmové ceny, ale především vzhled celebrit na červeném koberci a mediální pokrytí jí vynesl současnou mezinárodní reputaci. Pojďme se podívat, čím překvapili jednotliví umělci na letošním 69. ročníku.
Jen málo lidí dnes ví, že se měl první ročník tohoto festivalu konat už roku 1939 a to za předsednictví jednoho z prvních filmových tvůrců, Louise Lumière. Bohužel to ale nebylo kvůli druhé světové válce možné a tak se festival poprvé uskutečnil až dvacátého září 1946.
Od té doby se konal každoročně, tedy kromě roku 1948 a 1950. Od roku 1952 se filmový festival koná v květnu.
U příležitosti 50. výročí festivalu v Cannes se roku 1997 sešli na jevišti světoví režiséři aby udělili nejvyšší cenu Palme des Palmes panu Ingmaru Bergmanovi.
A abych neopomněla ještě jeden důležitý fakt týkající se tohoto mimořádného festivalu, který neopomíjí ani produkce filmových škol z celého světa, roku 1997 založil Gilles Jacob Cinéfondation. Právě tato část festivalu obsahuje výběr krátkých a středně dlouhých filmů z filmových škol.