Spider-Man: Bez domova – nabušená popcornovka s chutí nostalgie
Peter Parker se snaží zachránit pověst a budoucnost svou i svých nejbližších a přitom bojuje se starými (ne)známými z paralelních světů. Spider-Man: Bez domova je zdařilým epilogem všech filmů s pavoučím hrdinou a emocionální chuťovkou pro jeho fanoušky.
Konec letošního roku je, co se kvality filmů jdoucích do kin týče, opravdu štědrý. Studio Marvel nám naděluje předběžný vánoční dárek v podobě nejlepšího filmu ze své produkce od dob Avangers: Endgame a troufám si říct, že zároveň i nejzdařilejšího Spider-Mana vůbec. Nejedná se pouze o vyvrcholení pavoučí série s Tomem Hollandem, ale i o solidní závěr ke všem hraným pavoučím filmům. Mnohé odkazy na původní trilogii Sama Raimiho uspokojí i starší Spideyho fandy, kteří na těchto dvě dekády starých filmech vyrůstali.
Snímek – opět v režii Jona Wattse – začíná přesně tam, kde předchozí Spider-Man: Daleko od domova skončil. Poté, co je odhalena Spider-Manova identita a je obviněn z vraždy Quentina Becka alias Mysteria, se z původně na první pohled obyčejného středoškoláka Petera stane „nejslavnější člověk planety“, kterého začnou pronásledovat a ohrožovat obyvatelé města i média. Konspirační teorie a nevyžádaný zájem novinářů a policie znepříjemňují život nejen jemu, ale i jeho blízkým – stejně jako jemu, tak i jeho přítelkyni MJ (Zendaya) a nejlepšímu kamarádovi Nedovi (Jacob Batalon), kteří jsou vnímáni jako spolupachatelé zločinu, se zavřou dveře na vysokou školu. Peter nechce, aby nesli tíhu nespravedlnosti, proto vyhledá pomoc u mocného známého z týmu Avangers – doktora Stephena Strange. Komplikované kouzlo, po němž by lidé na Petera zapomněli, se zvrtne a otevře trhliny do paralelních světů, z nichž se vyloupnou Spideyho nepřátelé, kteří znají jeho pravé jméno. Nepoznávají ale jeho tvář.
Vidět po letech na plátně znovu Willema Dafoea jako Green Goblina či Alfreda Molinu v roli Doctora Otta Octopuse je jako sen, a to pro nejednoho diváka, ale i samotné herce. „Pro mě jakožto herce a fanouška Spider-Mana bylo úžasné sledovat je, jak znovu oblékají kostýmy a vžívají se do svých postav,“ říká Tom Holland. „Bylo také ohromně zajímavé všímat si, jak Alfreda ohromil technologický pokrok a jak se tyto filmy mezitím změnily. Když natáčel Spider-Mana 2, byla jeho chapadla v podstatě loutky – jeho pohyby zajišťovala čtveřice nebo pětice lidí. Tentokrát byl na speciálním rameni, tvořené plošinou na tyči s obrovským závažím na konci. Může se na ten konec postavit a oni s ním mohou pohybovat. Choval se jako malé dítě, které se právě ocitlo před rozzářeným vánočním stromečkem se spoustou dárků.“
Willem Dafoe si návrat po dvaceti letech očividně také velmi užívá. Electrovi v podání Jamieho Foxxe dělá Bez domova lepší službu než Amazing Spider-Man 2. Sandman přišel udělat bordel spíš jen tak pro efekt a Lizard je vyloženě do počtu. S matadory se vrací také jejich hudební motivy, které oprašuje skladatel Michael Giacchin. Comebacky starých známých figur však nefungují jen jako vděčné nástroje pouhého fanservisu. Poctivě se s nimi pracuje v příběhu a i na omezeném prostoru se prohlubují a posouvají jejich charaktery. Spider-Man: Bez domova prakticky funguje na modelu Avengers: Endgame. Bez znalosti původních filmů s pavoučím mužem si snímek pořád dokážete užít, ale právě znalost pozadí při sledování snadno vyvolá nostalgické pocity. Film celkově hraje na emoční strunu – mně osobně slzely oči od smíchu i pláče.
Co se vizuální stránky filmu týče, pro oko nejzajímavější jsou dle očekávání scény s Doctorem Strangem – výlet do zrcadlové dimenze je kreativním obohacením obvyklého Spider-Manova poskakování mezi mrakodrapy.
„S velkou mocí přichází i velká odpovědnost.“ Ve všech pojetích příběhů Petera Parkera – od komiksů přes televizní seriál, trilogii Spider-Man režiséra Sama Raimiho, dvojici filmů série The Amazing Spider-Man režiséra Marca Webba až po filmy z filmového světa společnosti Marvel – byla tato slova něčím víc, než jen pouhou životní filozofií. Představovala dospívání, odhodlání jednat a konec dětství. V nejnovějším snímku Peterovi jeho jednání komplikuje skutečnost, že není chráněn tajnou identitou. „Je rozpolcený, protože shledává rozpory mezi tím, co chce právě teď, a tím, kam ho vede jeho osud,“ říká Watts, „a někdy se situace, které se zpočátku zdají být velmi jasné, ukážou jako mnohem složitější.“
Hollandův Spidey se vydává ve stopách Spider-Manů Maguiera a Garfielda. Bez domova postupně ztrácí atmosféru teenagerského filmu, jakou měly předchozí dva. Peter je stále dospívajícím chlapcem, který chybuje, ale vzhledem k okolnostem je nucen prolívat krev a slzy a z mladého učedníka Iron Mana se stát Spider-Manem, který již nebude potřebovat pomoc Iron Mana, Doctora Strange či jiných Avengers. Nefunguje ale jako sólista, má oporu ve svých nejbližších, kteří v plánu na rozloučení se se zloduchy mají svůj podíl. Nutno dodat, že chemie mezi Tomem Hollandem, Zendayou a Jacobem Batalonem je naprosto parádní a vztah ústředního tria je srdcem celého filmu.
Věřím a doufám, že nový Spider-Man dostane lidi do kina. Až na něj půjdete, jen připomínám a doporučuji, abyste po skončení filmu neodcházeli předtím, než se rozsvítí světla v sále. Já už jen se zvědavostí čekám na to, co Tom Holland předvede v únoru v Uncharted, a na pokračování Doctora Strange.
Zdroj: Falcon
