Filip Hlad: „Ženská krása je o osobnosti.“
Dvacetičtyřletý Filip Hlad působí v Česku jako módní fotograf a miluje černobílou fotku. Fotografování se věnuje čtvrtým rokem a dle portfolia lze soudit, že se vydal správnou cestou. Zeptali jsme se ho na jeho začátky, názor na současnou módní komunitu u nás a jeho plány do budoucna.
Jak ses k fotografování dostal?
Haha… (usmívá se) k fotografování jsem se dostal úplnou náhodou. Dělal jsem v IT odvětví a kolegyně měla svatbu, na poslední chvíli ji fotograf odřekl účast, tak mě požádala, jestli bych to nenafotil. Jsem rád, že jsem nabídku přijal, jelikož ve finále dělám, co mě baví. Myslím si, že jsem si našel svou cestu a určitě v ní chci pokračovat.
Myslíš, že je v dnešní době zapotřebí studovat fotku jako takovou, aby ses v této branži dokázal prosadit nebo je to přeci jen o něčem jiném?
Nemůžu posoudit, jelikož jsem fotografickou školu nikdy nestudoval, ale věřím, že ti to dá určité zkušenosti a přiblíží tuto oblast. Znal jsem spoustu lidí, kteří fotku vystudovali a fotografii už nechtějí v životě vidět. Je to dost složité, kdy tě na škole nutí fotit něco, co vyloženě nemusíš nebo s čím se neztotožňuješ. Mně osobně by to odradilo. Přijde mi, že v dnešní době se už nekouká, kdo má jakou školu, ale spíš, jaké má člověk výsledky a zkušenosti. A jestli je to o něčem jiném? Já jsem přesvědčen, že je to určitě o něčem jiném. Člověk tomu musí přizpůsobit celý svůj život, pokud chce opravdu něčeho dosáhnout a to se týká jakékoli oblasti.
A jak jsi tomu ten život přizpůsobil ty?
Obětoval jsem tomu určitě spoustu času. Dá se říct, že dva roky jsem nedělal nic jiného, než chodil do práce a po práci jsem řešil jen focení. Hledal jsem lokace, zkoušel nové techniky focení nebo úpravy fotek, apod. Hodně jsem omezil svůj sociální život, jelikož na to nebyl zkrátka čas. Určitě toho ale nelituju, jelikož jsem díky tomu potkal super lidi, nasbíral skvělé zkušenost a teď můžu dělat, co mě baví a naplňuje.
Řekl bys tedy, že s úspěchem se pojí nulový soukromý život?
Takhle bych to asi uplne neřekl. Záleží na člověku, jak má nastavené priority. Mně osobně to dost bavilo a stále baví. Měl jsem v hlavě nastaveno, že není ůplně lehké se zde prosadit, ještě když jsem o focení nic nevěděl.
Jak náročné je se ve fashion fotografii prosadit u nás oproti zahraničí?
Myslím si, že u nás v ČR se dává velmi málo prostoru mladým talentovaným fotografům. Je zde pár lidí, kteří fotí převážně všechno. Magazíny nedávají prakticky žádný prostor novým lidem, jelikož jim to fotí stále stejný tým. Myslím si, že každý by ocenil dostat šanci fotit editoriál pro fashion magazíny. To samé funguje i u fototestů s agenturama, kdy vám v ČR/SK nepůjčí dobré modelky na vytvoření kvalitního portfolia, většinou Vám dají jen new faces nebo holky, které se jim zrovna hodí. Nevím, jestli je to tím, že zde není tolik zajímavých modelek, jako v zahraničí. Člověk chce nafotit za své náklady super fotky, jak pro sebe, tak i pro modelku a vlastně Vám to ani neumožní. Když člověk vycestuje do zahraničí, tak agentury jsou otevřené pro spolupráci a zařídí Vám super tváře na zajímavý projekt.
Ve tvém portfoliu se objevují převážně fashion fotografie. Fotíš takový žánr od začátku, nebo se věnuješ i něčemu jinému?
Určitě ne. Ze začátku jsem fotil všechno, co se hejbalo, jelikož jsem fotku nestudoval, tak to byl takový pokus/omyl. Fashion fotím necelé dva roky, takže se opravdu považuju za začátečníka v tomto odvětví. Kromě módy fotím také komerci a převážně svoje fine art projekty.
Proč sis teda jako zaměření vybral zrovna módní fotografii, když je tak specifická?
Módní fotografie mě fascinovala hned od začátku, kdy jsem viděl úžasné módní fotky od různych fotografů, jako je například Lukáš Dvořák nebo Andreas Ortner.
Řekl bys, že máš určitý rukopis?
Řekl bych, že ano. Lidé mi říkají, že když vidí někde moje fotky, tak nemusí ani číst popis a poznají, že jsem to fotil já. Každopádně se pořád chci zlepšovat a vylepšovat svoje fotky. Jak jsem říkal, připadám si ještě jako začátečník.
Jaké světlo je pro fotografii nejlepší?
Tak tady je to jasné… Určitě day light.
Co negativní stránka této práce?
Abych pravdu řekl jsem zklamaný fashion komunitou, která tady v ČR je. Bohužel mi převážně přijde hrozně falešná a nepřející. Další věc je, jak jsem se již zmínil, že mladým lidem se moc prostoru nedává.
Co je podle tebe znakem ženské krásy?
Osobnost, oči a úsměv.
Jak ji zachytit?
Mám potvrzené, že pokud se modelka na focení uvolní, tak z ní dokážu vytáhnout daleko víc, než když je to neosobní. Proto se vždy snažím hned ze startu uvolnit atmosféru, pustit super hudbu, promluvit si, ukázat a vysvetlit, co budeme fotit a jaký je očekávaný výsledek.
Dnešní doba je časem Instagramu, filtrů a retuší. Jaký je tvůj názor na postprodukci?
Haha, tak já jsem absolutní hater všech filtrů a retuší na Instagramu i jiných sociálních sítích. Přijde mi, že osoba, kterou pak potkáte na ulici, je úplně jiná, než jak se prezentuje online. Neříkám, že to je u všech případů, ale myslím si, že se to až moc přehání. S tím souvisí i profi retuš. V dnešní době se všechno až moc upravuje a myslím, že v některých lidech to poté zanechává negativní vliv. Napřiklad focení kampaně pro dámské spodní prádlo, kdy se modelkám upravuje postava tak, aby byla “dokonalá“ a v “normálních“ ženách to spíš evokuje negativní pocity, než ty kladné. Myslím si, že krása fotky není v tom, jak je dokonale upravená, ale spíš, jak je zachycena osobnostně. Jsem rád, že některé značky začaly fotit plus-size nebo věkově starší modelky a nefotí se jen klasické modelky, na které je fashion industrie celou dobu zvyklá.
Ovlivnili tě jiní fotografové? Máš nějaké oblíbené, kteří tě inspirují?
Určitě mě ze začátku ovlivnil jeden fotograf, díky kterému jsem se dostal k fashion fotce. Jeho jméno jsem už říkal a je jim Lukáš Dvořák. Nikdy jsem nevěřil, že černobílá fotka dokáže být tak krásná jako u něj. Každopádně se snažím moc nesledovat české fotografy, i když jich je zde několik velmi šikovných (Matúš Tóth, Hana Knížová, Branislav Šimončík, Lukáš Dvořák, Tomáš Thurzo, atd.). Z těch světových určitě Peter Lindbergh, Alessio Albi, Oliver Rudolph, Andreas Ortner.
Kde hledáš inspiraci?
Nejvíce na Instagramu, Pinterestu nebo v magazínech.
Jaký je tvůj cíl v oblasti fotografie? Máš nějaký sen?
Můj sen je určitě cestovat a fotit světové módní kampaně a magazíny.
Co tě čeká v budoucnu?
To já sám nevím, nejsem uplně plánovací typ. Určitě budu pokračovat v tom co dělám, chci se pořád učit novým věcem a získávat nové zkušenosti a kontakty.
Pokud někdo má zájem o focení, jak se s tebou má spojit?
Ať se určitě podívá na moje webové stranky www.filiphlad.com. Pokud se mu budou líbit moje fotky, komunikuju na emailu filip.hlad@gmail.com.
Zdroj fotografií: archiv fotografa Filipa Hlada
