Nestárnoucí křeslo Barcelona, jak jej neznáte

Každý už o něm někdy slyšel nebo ho viděl. Ano, je tu řeč o křeslu Barcelona a jeho neméně známého autora, architekta Ludwiga Mies van der Rohe. Barcelona byla jednou z nejpoužívanějších filmových rekvizit, obzvláště pak za druhé světové války. Tato nestárnoucí klasika se nám ale pomalu začíná opět vracet na scénu a nemyslíme jen tu filmovou.

Křeslo navrženo v 30. letech pro Mezinárodní výstavu v Barceloně mělo od počátku jasnou vizi, navodit pocit luxusu, ale zanechat si tvarosloví funkcionalismu. Což znamená upřednostnění funkce před stylem. Prvními uživateli se stali manželé Tugendhatovi, jež nechali realizaci jejich domova včetně vybavení na bedrech tohoto německého architekta.

Minimalistický design sedadla je stěžejní a z konstrukčního hlediska kombinuje výrobní jednoduchost, strohou účelnost a estetickou působivost. Což se nedá říci o všech funkcionalistických vizích, které se někdy projektovaly až do extrémní minimalizace prvků, přičemž by nedokázaly sedícího udržet. Důležitým bodem byl také ergonomický úhel, který přímo navádí k relaxaci a uvolnění páteřního svalstva. Můžeme tedy s jistotou říci, že design navržený v minulém století je stále funkční a do detailu promyšlený. K výrobě byla použita ohýbaná ocel a luxusní přírodní kůže. Na kovové konstrukci se po celé délce napínají řemeny, které slouží jako podpěrný systém pro sedák a opěradlo.

Křeslo se do konce války vyrábělo jen v malých sériích, takže je dnes velmi vzácným sběratelským artiklem. Původních kousků je všeho všudy na světě jen šest. Poválečné období bylo pro design a designéry svízelným, proto v roce 1953 Mies prodal patent americké značce Knoll, která křeslo učinila cenově dostupnější, a je v jejich portfoliu do dnes. Této firmě vděčíme za to, že design tohoto formátu nezanikl a my v něm nadále můžeme v pohodlí sledovat náš oblíbený pořad.

zdroje : 1., 2., 3.,