• Gastro  • Keto dieta – jaké jsou její plusy a mínusy?

Keto dieta – jaké jsou její plusy a mínusy?

Ketogenní dieta patří mezi nejdiskutovanější témata zdravého životního stylu a sportovní výživy. Dostala se i do povědomí laické veřejnosti. Stala se hitem, který slibuje rychlé a výrazné zhubnutí. Mnozí ale stále netuší, jak ve skutečnosti funguje a pro koho je vhodná. My vám to objasníme.

Ketogenní, ketonová nebo zkráceně keto dieta se objevila ve 20. letech, kdy ji Dr. Rusell Morse Wilder začal využívat v některých případech léčby epilepsie u dětí. Ačkoliv s ní měl řadu úspěchů, byla na dlouhá léta zapomenuta a opět se o ní začalo mluvit až na konci minulého milénia.

Na jakém principu keto dieta funguje? Na výrazném omezení příjmu sacharidů a využívání energie z tuků. Lidské buňky jsou primárně nastaveny na monosacharid glukózy. Pokud několik dní nepřijímáme sacharidy, tělo začne vyrábět z přijatých tuků nebo vlastní tukové tkáně tři typy ketolátek – dva z nich (acetoacetát a D-3-hydroxybutyrát) jsou následně využity jako zdroj energie místo glukózy. Dostáváme se do stavu tzv. ketózy a stává se z nás takový stroj na spalování tuků. No nezní to úžasně? Pozor, všechno má své ALE…

Stav ketózy nastává zpravidla po 2 až 5 dnech, kdy jsou ve stravě eliminovány sacharidy maximálně na nějakých 30 až 50 gramů za den. Konkrétně vypadá zastoupení makroživin v rámci diety takto: 05 % sacharidů, 1520 % bílkovin ( u keto diety se dodržuje konzumace do 1 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti), 7580 % tuků. V rámci ketogenní diety možná budete využívat tuky jako primární zdroj energie, ale celkový výdej zůstává stejný jako při běžném režimu, tudíž budete na úkor toho spalovat i méně sacharidů. Důležitý je kalorický deficit. Je potřeba ve stravě sníst méně energie, než vydáme.

Jaký je rozdíl mezi keto dietou a nízkosacharidovou dietou? Nízkosacharidová dieta je dieta s omezením sacharidů a může sem sice z definice spadat i ketogenní dieta, ale určitě se sobě tyto dva pojmy nerovnají. Nízkosacharidová dieta nemá jasně určené poměry živin a z definice při ní nenastává nutriční ketóza, i když se tak samozřejmě může stát. Doporučený příjem sacharidů u nízkosacharidové diety se pohybuje zhruba do 45 % denního příjmu energie, takže sem může spadat i celkem běžný zdravý jídelníček, kdy si člověk dá menší porci přílohy k obědu i k večeři. Nízkosacharidová dieta nemá vliv na onemocnění, u kterých se využívá změny metabolismu v mozku a stavu nutriční ketózy, takže nemá, narozdíl od ketogenní diety, žádné potenciální využití u psychiatrických či neurologických onemocnění. Využít ji lze jako součást léčby nebo diabetu 1. i 2. typu.

Při ketonové dietě jsou zakázány jakékoli obilné výrobky, pečivo, přílohy (brambory, rýže, těstoviny), luštěniny, sladkosti a alkohol. Mezi povolené potravin patří ryby, maso (kuřecí, krůtí, jehněčí, skopové, telecí), mléčné výrobky, vejce, ořechy, houby, zelenina jako celer, brokolice, cuketa, špenát, lilek, rukola, dýně, sója a výrobky z ní (tofu).

Ketodieta je jako stvořená pro nejrůznější dietní programy, které nabízejí předem připravená proteinová jídla z prášku. Princip spočívá v tom, že dostanete na měsíc dopředu instantní jídlo – např. nejrůznější kaše, palačinky, polévky a tyčinky – které pak doplňujete zeleninou a ovocem. Na to si dejte pozor, ať nenaletíte nějaké pochybné firmě.

Tvorba ketolátek ale může také poukazovat na to, že něco v těle není v pořádku. Typickým příkladem je například diabetes, kdy dochází až k navození stavu ketoacidózy, která může pacienta ohrozit na životě. Nebezpečné je samozřejmě i dlouhodobé hladovění během velmi přísných redukčních diet. Ketózu by měl obecně vždy člověk držet buď pod dohledem, anebo jen tehdy, pokud si je jistý, že o ní má opravdu vše načteno a jeho metabolismus je v pořádku. Je potřeba pečlivě dodržovat pitný režim (tato dieta se nedoporučuje lidem s onemocněním ledvin).

Plusy keto stavování:

  • Snadná redukce hmotnosti.
  • Snížená hlad a chutě.
  • Vylepšení inzulinové citlivost a léčba cukrovky 2. typu. Ketogenní dieta dokáže dobře kontrolovat hladinu krevního cukru, což je důsledkem zvýšené citlivosti buněk na inzulin. Ve studii Bodena z roku 2005 byla zlepšena citlivost buněk na inzulin až o 75 %.
  • Pomoc při neurodegenerativních onemocněních. Bylo zjištěno, že dodržování ketogenní diety může snížit symptomy a zlepšit kognitivní (mozkové) funkce u některých případů Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.
  • Ketogenní dieta dokáže zpomalit rozvoj specifických neurologických nádorových onemocnění, tudíž se využívá jako doplňková terapie při léčbě rakoviny.

A jaké jsou mínusy?

  • Sestavit jídelníček tak, aby tělo skutečně využívalo ketolátky místo glukózy, je náročné a tuk musí tvořit 80-90 % příjmu potravy. Nadměrný příjem tuků vede ke zvýšení cholesterolu a může přispívat ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Proto vždy dbejte na to, abyste používali zdravé tuky – kvalitní rostlinné oleje (kokosový, olivový, dýňový, lněný), avokádo, ořechová másla.
  • Maximum sacharidů na den může tvořit i jedno jablko.
  • Musíte striktně dodržovat i příjem bílkovin – když jich přijmete více, organismus je bude metabolizovat na glukózu.
  • Riziko nedostatečného příjmu vitaminu skupiny B, hořčíku, draslíku a dalších stopových prvků.
  • Při ketóze hrozí zdravotní problémy: krev se cirkulujícími keto látkami okyselí, což zvýší využívání vápníku (slábnou kosti), aby se pH vyrovnalo. Dále se objevují trávicí potíže (souvisí i s nedostatečným příjmem vlákniny, ke kterému u tohoto typu stravování často dochází) a dochází ke zvýšení krevních lipidů.
  • Keto dieta není vhodná pro lidi s nízkým tlakem, těhotné či kojící ženy.

Po tom všem, co jsme zde napsali, nezapomínejte na to, že žádná dieta nedokáže to, co zdravý životní styl – který je dlouhodobě udržitelný (když vyvinete dostatečnou snahu).

Zdroj: Unsplash