Lukáš ZACHY Zachara: Občas mi chodí zprávy i na styling
V on-line prostředí prakticky vyrůstá již od svých dvanácti let. Lukáš Zachara, kterého můžeme znát pod přezdívkou Zachy, začal s Youtubem v době, kdy se řadil mezi jednoho z nejmladších tvůrců. Sociální sítě ho nikdy nepustily a jeho fanouškovská základna na Instagramu je bezmála 100 000 sledujících. Jaké byly jeho začátky z pozice „malého kluka, který ukazuje, co si koupil“, čemu se nyní věnuje a jak to má s kritikou?
Působíš na scéně už od velmi mladého věku, co bylo prvním impulsem toho, že místo trávení volného času s kamarády budeš natáčet videa na Youtube?
V tu dobu, kdy jsem začal (12 let), jsem hodně sledoval Youtube. Tím, že mě vždy zajímaly technologie a hodně jsem fotil, tak jsem si chtěl vyzkoušet a naučit i samotné video. Začalo to tedy úplně nevinně. Nejdříve jsem ani nevěděl, že jsou videa na Youtube veřejná.
Jak reagovalo okolí, ať už rodina nebo spolužáci ve škole, na působení na Youtube? Asi všichni můžeme potvrdit, že děti na základní škole dokážou být občas krutí…
Chodil jsem nejprve do malotřídky, kde bylo dohromady asi 30 dětí ve škole. Moc lidí o tom tedy ani nevědělo, ale pokud ano, tak věděl, že natáčím, ale nic víc. Reakce okolí, dětí ve škole, začaly až na druhém stupni, kdy jsem začal chodit na gymnázium do Prahy.
Co Ty a kritika?
Byl jsem dost zvyklý na potýkání se s kritikou, jak jsme říkali, děti v mladším věku dokážou být kruté a všímají si všech odchylek od normálu, takže jsem byl již ve škole terčem jakési šikany kvůli brýlím. Ale věděl jsem, že pokud tomu nebudu dávat zpětnou vazbu, tak se to nebude vracet. A to jsem začal aplikovat i na internetu. Musím říct, že se občas inspiruji svým „já“ z minulosti. Díky tak brzkému věku jsem byl lehkomyslný a nepřemýšlel jsem tolik nad věcmi – myšleno tak, že teď nad věcmi více přemýšlím, i co se tvorby a kritiky týká. Ale zpětně obdivuji sám sebe, jak jsem to předtím zvládl. Ale nepamatuji si, že bych z toho někdy byl úplně špatný, spíš dost rodina a známí.
Jinak ta kritika a hejty, to je pořád to stejné… Říkám si okay, jdeme dál (smích). Dost často vyhledávám i konstruktivní kritiku. Baví mě se ptát táty… Zeptat se ho: „Co říkáš na tuhle fotku?“ Všimne si věcí, kterých já bych si ani nevšiml.
Jelikož se na sociálních sítích pohybuješ několik let, jak bys třeba porovnal reakce okolí, respektive to, jak se k novému povolání influencera staví například i starší generace?
Pro mě je zvláštní věc to, že já ve svým věku, kdy je mi teď 18, dokážu říct, jak to bylo tenkrát (smích). Je to za mě úsměvné. Musím říct, že jsem nečekal, že se tento typ práce dostane až na takovou úroveň. Lidé jsou ale mnohem více edukovaní a chápaví, takže se ani tvůrci nemusí bát trochu experimentovat ve své tvorbě. Tenkrát žádní fashion a beauty youtubeři nebyli, natož právě i kluci. Velké plus je podle mě to, že je tvůrců i mnohem víc, a tím pádem jsou témata mnohem více otevřenější. Je hezké sledovat tyto změny v reakcích okolí.
Předtím se nevědělo, proč to člověk dělá. Dostával jsem různé otázky – „A proč na to někdo kouká? A proč tamto,…“ – a potkal jsem se i s nepochopením. Teď většinou říkám, že vystupuju na sociálních sítích, pomáhám firmám s propagací.
Rovnou na Tebe navážu… Čemu se tedy nyní přesně věnuješ?
Vystupuju na sociálních sítích, pomáhám firmám s propagací, věnuju si i, externě mimo svůj profil, social media managementu, vlastně firmám. Znám to řemeslo ze všech stran – z pozice agentury, klienta, tak i influencera.
Jsi jeden z mála, který v dnešní době nemá zahlcený instagramový feed spolupracemi. Jak si je vybíráš?
Strašně spoluprací odmítám, jsem vybíravý. Uvědomuju si svoji zodpovědnost. Těší mě, že pro ostatní nejsem „prodejní zeď“, a jsem rád, že si toho okolí všímá, to chci také udržet. Při výběru je u mě hned několik atributů. Může to být super spolupráce, ale odmítám to třeba i kvůli tomu, že to nekoresponduje s tím, kam chci posunout svůj content. Někdy je s těžkým srdcem odmítám.
Musí mi to dávat smysl k mému profilu, jeho vizi a míření, musím být já spokojen s produktem anebo se jedná o love brand atd. Můžu říct, že hraje roli pak i finanční ohodnocení.
Tvá nejoblíbenější spolupráce?
Mám spíše dlouhodobé spolupráce, držím si tam ten vztah. Tak samozřejmě nejoblíbenější jsou všechny. Ale takový highlight z minulého roku… Měl jsem spolupráci s designerským brandem Versace. Byla to tedy jednorázová spolupráce. Pamatuji si, jak jsem se vzbudil, neměl jsem ani brýle, koukal jsem se, kolik notifikací na mě čeká na telefonu, a viděl jsem předmět e-mailu té zprávy a věděl jsem, že to bude stát za to.
Co Tě v tvé práci posouvá dál? Neměl jsi někdy myšlenky se vším skončit?
Konec určitě ne, ale spíše šlo o vyčerpání. I já občas cítím, že mi ujíždí vlak. Co mi pomáhá nejvíce, tak je zpětná vazba. Když si přesně někdo všimne, že neházím spolupráci za spoluprací. Pak i zprávy, že se jim třeba líbí můj styl atd. A mimo to všechno taky klienti.
„Občas mi chodí zprávy i na stylingy od kluků. Že se jim líbí můj styl a šatník.“
Teď trochu upustíme od práce… Jak vypadá tvůj day off?
Opravdu miluju spánek. Takže typické, spát dlouho… (smích). Rád se jdu projít, třeba na Staré město nebo do galerie. Dopřeju si hodně dobré hudby, hodně hlasité hudby, nejlépe v autě. A určitě nějaká selfcare, manikúra, kosmetika, ale to bych asi chtěl už hodně… (smích).
Co pro Tebe znamená dobrá hudba? Nějaký playlist prozradíš?
Já jsem závislý na hudbě a miluju objevovat novou hudbu. Poslouchám strašně moc stylů, mám rád kontrasty, jak životní, tak i v hudbě. Jednu minutu můžu poslouchat Helenku Vondráčkovou a další minutu třeba drum’n’bass a pak deep house. Baví mě dělat playlisty, to miluju! Na Spotify mám i vytvořený, tak se můžu podělit se čtenáři.
A vypínáš si sociální sítě při volnu?
Vůbec. Rád bych, ale vlastně ani nemůžu… Spravuji hodně profilů. Ale všem to doporučuji! Alespoň notifikace tedy mám omezené.
Poslední otázka bude na Tvou budoucnost… Prozradíš nám plány? Osobní nebo i pracovní…
Baví mě různorodost, ale myslím, že bych měl svoje aktivity více vymezit. Mám v hlavě aktivity, kterým bych se chtěl v budoucnu více věnovat. Ale to chce určitě vytrvat. Pro mě je důležité, abych byl celkově šťastný a spokojený, aby všichni byli.
Musím ale říct nějakou materialistickou věc… Moc bych si přál mít nějakou pořádnou velkou tašku. Chtěl bych si pořídit Birkinu. To si myslím, že je pořádná tečka (smích).
