Veronika Tázlerová: „Můj jediný plán je být šťastná.“

Influencerka, markeťačka, milovnice kávy a cestování, autorka mapy kaváren a prvního #instafriendly průvodce po pražských kavárnách – to je Veronika Tázlerová (21), jejíž blog Stylish Coffee denně inspiruje spoustu čtenářů. Tato štíhlá blondýnka si určitě zaslouží vaši pozornost.

Kdy a jak jsi se dostala k blogování?

Od založení blogu to budou čtyři roky. Dlouho jsem sledovala zahraniční blogery a celý ten svět se mi moc líbil. Měla jsem tedy už nějaký obrázek o tom, jak to funguje a řekla jsem si, že to zkusím. Začala jsem v poměru s ostatními českými blogerkami dost pozdě a bylo tak opravdu těžké dát lidem o blogu vědět. Nicméně teď, po čtyřech letech, můžu říct, že se to úsilí vyplatilo.

Blog je pro mě místem, kde se můžu vyjádřit a inspirovat čtenáře, ale snažím se ho koncipovat spíše jako takový magazín než osobní deníček.

Jaká jsou podle tebe negativa blogování? Takový život se mi zdá dost busy.

Ono to není busy, spíš je to občas dost na hlavu. Neustále na něco myslíš. Na maily, články, deadliny… Musíš být pořád online. Pořád k dispozici. Člověku zvenčí se to může zdát jako lážo plážo, ale je toho opravdu hrozně moc, co blogování obnáší.

Co ty a spolupráce? Jak si je vybíráš a kolik nabídek obvykle odmítáš? V poslední době se hodně řešilo, jak spolupráce (ne)označovat. Jak na tuhle problematiku nahlížíš?

Spolupráce samozřejmě mám. Blogování věnuji prakticky veškerý čas, včetně víkendů, a pokud mám z něčeho zaplatit nájem a nákup v Albertu, bez finanční injekce se neobejdu. Týdně mi v mailu přistanou desítky nabídek na spolupráci, ale zpravidla tak 70 % z nich nakonec odmítnu. Pokud mám propagovat nějaký produkt nebo službu, musím značce věřit a mít ji ráda. Preferuji tedy spíše dlouhodobé spolupráce s firmami, jejichž produkty bych si kupovala tak jako tak. A pokud jde o označování reklamy, ke každému sponzorovanému příspěvku dávám na začátek informaci o tom, že vznikl v rámci spolupráce.

Jaká další pozitiva vedle spoluprací blogování má?

Jsi svým vlastním pánem. Nemáš pevnou pracovní dobu, cokoliv si vymyslíš, to můžeš realizovat. A samozřejmě odezva čtenářů, to je něco, co mi vždycky dodá sílu pokračovat.

Kdy se u tebe objevila láska ke kávě?

Začala jsem ji pít už někdy v devíti letech, kdy jsem objevila školní automat u nás na základce. Nevím, jestli to nazvat přímo kávou (spíš cukr s kávovým aroma), ale kofein to mělo. Potom jsem nasedla na vlnu Starbucksu a Costy a později jsem začala navštěvovat kavárny nabízející výběrovou kávu a naprosto jsem jim propadla. Při studiu na gymplu jsem také několik let pracovala jako baristka.

Do svého průvodce jsi vybrala pětačtyřicet pražských kaváren. Kdyby sis měla vybrat tři nejoblíbenější podniky, které by to byly?

To je hrozně těžká otázka! (smích) Každou kavárnu mám spojenou s jinými zážitky a lidmi. Nicméně mezi mé oblíbence patří určitě Coffee room, Nový Svět, Cukrárna Alchymista, Spell Coffee a moje nejnovější láska se jmenuje Osada a najdete ji v Holešovicích.

Prague Coffee Guide – designová knížka, kterou prostě chcete mít doma. Je založená na fotkách a tipech – najdete v ní pětačtyřicet podle Veroniky nejlepších kaváren v Praze. Mohou ji využít i cizinci, neboť je psaná zároveň i v angličtině. Tohoto průvodce seženete na webu Pointy, v knihkupectvích a v některých kavárnách.

Baví tě cestovat a objevovat kavárny v cizích zemích…

Haha, to je pravda. Před každou cestou si připravím seznam kaváren, které chci navštívit, a jsou pro mě pomalu stejným lákadlem jako památky. Ráda chodím na místa, kde vidíš ten pravý život a ne jen turistickou pohádku. Místo, kde lidi fakt žijou. A tím kavárny rozhodně jsou.

Krom fotek z kaváren sdílíš se čtenáři i různé motivační články.

Ano! Už jen kvůli názvu blogu si mě lidé, kteří mě neznají, spojují jen s kávou. A to mě mrzí. Snažím se čtenáře motivovat, aby si šli za svými sny, aby na sobě makali. Kromě toho se zaměřuji i na již zmíněné cestování, sdílím všemožné tipy a triky, jak na levné letenky a ubytování. Poslední dobou mě začala bavit i psychologie, a tak na blogu najdete i články o tom, jak námi manipulují média nebo marketing.

Máš nějaké vlastní triky a rituály pro spokojenější život?

Patřím mezi lidi, kteří nikdy nedokáží vypnout. Neumím meditovat, odpočívat. Neustále na něco myslím. K alespoň částečnému klidu mi pomáhá jóga a ježdění do přírody s partou lidí, kteří se pohybují mimo blogerský svět. Je pravda, že ve stresu jsem dost často, ale myslím, že stres nemusí být vždycky něco špatného. Je to pro mě motor, který mě žene vpřed.

Sama vypnout nedokážeš, ale jak to máš se svým mobilem? Zvládáš být někdy déle offline? A je to vzhledem k tvému blogu a práci vůbec možné?

Takhle… vypnout ho dokážu, ale momentálně si to bohužel nemůžu dovolit.

Sociální sítě jsou plné haterů, kteří se nebojí (nejen) influencerům rozdávat svými zlými komentáři rány. Jak zvládáš případnou kritiku, ať už od cizích lidí, tak od těch z tvého okolí? Jak moc jsi sebekritická?

Zlé komentáře mě zabolí vždycky. Ale snažím se s tím bojovat. A pokud jde o sebekritiku, jsem na sebe dost tvrdá. Mám dny, kdy si říkám, že mě ten můj perfekcionalismus jednou zničí. (smích)

Vedle blogování studuješ na vysoké škole kreativní marketing. Je pro tebe studium hodně důležité?

Studium vysoké mám jako taková zadní vrátka. Ale když se nad tím zamyslím, tak bych nemohla být s výběrem školy spokojenější. Potkávám zde spoustu inspirativních lidí, kterým nejde jen o to, aby nás vydusili u zkoušek, ale upřímně jim záleží na tom, abychom si z přednášek něco odnesli a vydali ze sebe to nejlepší. Občas je to náročné skloubit s prací, ale chápu, že pořád chodím do školy a musím respektovat pravidla.

Úplně nejšťastnější bych byla, kdyby neexistovaly zkoušky a povinná docházka a bylo by jen na studentech, zda se chtějí vzdělávat. Moc ráda se učím jen tak, pro radost. Ve svém volném čase neustále chodím na různé přednášky, čtu knížky o marketingu. A ten stres, který kvůli škole občas mám, mě tak akorát ubíjí.

Kde se vidíš po dokončení školy?

Můj jediný plán je být šťastná. Možná pořád v roli blogerky, možná ne. Kdo ví…

DailyStyle.cz je z velké části o módě. Jak moc se ty sama o módu zajímáš?

Módu beru jako vyjádření sebe sama. Baví mě kombinovat zajímavé kousky, hrát si se vzory a materiály. Neřekla bych, že jsem odborník, ale móda je rozhodně jeden z mých koníčků.

Nakupuješ často, nebo se snažíš udržovat spíše minimalistický šatník? Máš v něm nějaký oblíbený kousek, na který nedáš dopustit?

Ač se to možná z Instagramu nezdá, nejsem zrovna v situaci, kdy bych mohla nakupovat každý měsíc nové oblečení, proto se držím spíš minimalističtějšího šatníku. Baví mě lovit oblečení v sekáčích nebo na Vinted a mezi mé nejoblíbenější kousky patří rozhodně sukně a šaty. Ať už je léto, prosím!

Navštivte blog Stylish Coffee a pro každodenní inspiraci sledujte Veroniku i na Instagramu.

A pokud nevíte, kam zajít na kávu, využijte mapu kaváren, která i nám už několikrát pomohla vybrat ideální podnik.

Zdroj: archiv Veroniky Tázlerové